V malém notýsku vypadá i málo schůzek a úkolů jako stresový den.

Rozmanitost stravy a její správná míra je jedním z klíčů k plnohodnotnému životu.

Košile bez knoflíku je jako knoflík bez dírky. Knoflík bez dírky není knoflík.

Jeden člověk byl naštvaný na Boha. Říkal si: teda Bůh pořád někomu pomáhá a podporuje ho a já abych pořád dřel a byl v depresi a pořád nic nemám, jsem unavenej a nemocnej a vůbec mám v životě smůlu apod. Takhle naříkal a Bůh to nemohl poslouchat a pozval ho k sobě. "Co se děje? Kdo to má poslouchat, to tvoje věčný naříkání?!" "No, co, pořád někoho podporuješ a mně nedopřeješ sluchu, já už té smůly a neštěstí mám akorát dost." A Bůh na to: "A já už toho mám taky dost, už nikoho podporovat nebudu! Já se tak snažím, dřu se s každým, teď zrovna jednoho div ne na rukou nosím už přes třicet let si s ním hraju. Pomáhám mu celej život, ale s tím je konec, už se na takový věci vykašlu." "Jenom jednomu? A kdo to je, prosim Te?" "No tak pojď, podíváme se ke mně do svatyně, tam je vždycky obrázek toho člověka, kterýho budu podporovat a pomáhat mu." Přišli do svatyně, člověk se podíval na obrázek a povídá: "Ale to jsem přeci já..."

Každý den cítit touhu být týž a přesto jiný...

Každý den vytvořím od každé věci malý kousek, na kterém pracuji 15-20 minut. Čekám, že po letech se tyto fragmenty spojí do geniálního kontinua.

Kdo chce kam, pomozme mu tam.